Milé dámy a pánové,
jedním z cílů našeho spolku je hájit zájmy nejstarších členů naší společnosti.
Na Médium.cz je můj nový příspěvek.
S pozdravem Jana Ouředníčková, prezidentka spolku Senioři ČR
Dobrý den,
k vašemu článku Valorizace důchodů je hra s čísly přibyl komentář editora:
Zařadili jsme váš článek na hlavní stránku Médium.cz.
Že výběr sociálního pojištění nepokryje částku potřebnou pro výplatu důchodů a každoročně
je potřeba nějakou tu miliardu ze státního rozpočtu přihodit, je známá a často zmiňovaná
skutečnost. Ovšem celková částka ročního schodku je mnohonásobně vyšší, proto je z tohoto
pohledu doplatek do důchodového systému zanedbatelný. Při vyhlášení valorizace důchodů
pro příští rok zmínil pan ministr Jurečka současnou velmi nízkou inflaci. Vidí to běžný občan
stejně? Valorizace je spojena se spotřebním košem, jehož obsah i význam jednotlivých
položek se průběžně mění. Pokud omezíme spotřebu vody, plynu a elektřiny na minimum,
rázem význam položky energie v koši poklesne. Pokud z důvodu vysoké ceny přestaneme
kupovat hovězí maso, význam položky opět poklesne, případně je ze spotřebního koše
vyřazena. A pokud dojde ke snížení ceny mouky a pekařských výrobků o 10 % a zároveň
k navýšení položek bydlení o 10 %, jaká vlastně bude výše inflace? V prvním případě
ušetříme desetikoruny, ve druhém si připlatíme každý měsíc tisíce. I když se nám může zdát
výše průměrného důchodu přiměřená, nic to nevypovídá o skutečné finanční situaci
jednotlivých domácností seniorů. I s podprůměrným důchodem mohou žít senioři spokojený
život, nebo naopak i s nadprůměrným sotva vyjít. Nejhůře se hospodaří osamělým seniorům,
invalidům, stejně jako např. samoživitelkám. Ale jak je to s inflací v reálném životě? Uvedu
několik příkladů, kdy se povinné výdaje navýšily o desítky procent. Daň z nemovitosti
o 80 %, někde díky navýšení místních koeficientů i o několik set procent. Rozvážka obědů
sociální službou, původně 30 Kč, pak 50 Kč, od července 60 Kč. 1 hodina placené sociální
služby do 80 hodin měsíčně nově za 165 Kč. To může vést klienty ke snížení počtu
objednaných hodin péče bez ohledu na to, že jejich potřeba zůstává stejná. Pokud senior ještě
používá auto, roční dálniční známka podražila z 1500 Kč na 2300 Kč. Významně se zvedly
poplatky na úřadech, např. ověření jednoho podpisu ze 30 Kč na 50 Kč. Kadeřnické
a pedikérské služby, masáže, to vše zdražuje o stokoruny. Volně prodejné léky podražily také
o desítky procent a kdo si občas nekoupí něco na bolest, nachlazení a jiné běžné nemoci, se
kterými k lékaři nejdeme. Pokud nájemní smlouva obsahuje inflační doložku, za poslední
2 roky se nájemné zvedlo o více než 25 procent. Další tisíce nezbytných plateb. A nedej bůh,
pokud se vám v domácnosti něco porouchá. Ceny těchto služeb dosahují závratné výše i pro
ty, kteří ještě pracují. Mají tyto skupiny obyvatel vůbec šanci vytvořit si rezervy třeba na
výměnu spotřebičů? O „UValorizacežívání si“ volného času na výlety, návštěvu kulturních
představení, nebo jen posezení s přáteli u dobrého jídla v restauraci si mohou nechat jen zdát.
Mezi skupinou potřebných budou také ti, kteří do sociálního systému v delším období
neodváděli odvody. Nejen senioři, ale i současní dlouhodobě nezaměstnaní. Zde je asi na
místě říct, že „Každý svého štěstí strůjcem“. Pokud však někdo pracoval čtyřicet a více let,
jeho důchodový věk by měl mít důstojnou podobu.
Jana Ouředníčková